Táž

Zazíráš,

jako kdyby Ti měl vadit.
Tvá nemesis

sedí vedle mě
a občas

se dotknou naše chlupy na nohou.

Vysíláš

skoro tázávé

pohledy

nad dotyky dohledy,

jako, kdyby ti to celé

ještě mělo nějak vadit.

Nic.

Nikdy nic nebylo.

Ani ždibet sympatií.

A ty stejně.

Se tážeš

a dotazy mě vážeš.

a já už nemůžu.

Jsem prázdná.

Tak

..a už není z čeho
dosáhlas' všeho
neplést si prázdno s něhou.

Jsi tu.
Sama za sebe
ne za jiné
navíc, jak to říct:
úsilí zahyne.
Za nic.

Ve snaze vytvořit
množinu
nepravděpodobných dvojic
zklamáváš
v přemíře zadrátovaných sanic.