Nedávné prosincové události mne natolik uchvátily, že jsem se rozhodla potrénovat se i v jazyce rodném, tedy českém, který, ač je mým jazykem mateřským, nikdy nebyl hodnocen lépe než za tři. Proč, to je otázka, jejíž odpověď by trvala osm studijních let víceletého gymnázia.
Chtěla bych využít plný potenciál jazyka českého a zkrotit ho jako krásnou, klusavou klabonosou kladrubačku (ne, že bych to někdy dokázala, natož se o to pokoušela), koníka, tedy kobylu, klisnu, která ržá, řehtá a řehoce se své vlastní řvavosti. Řachá jako řemdih, hříme jako bouře a naříká jako řeřavé dřívko. Oř.
Ale i koňovi se vobčas musej povolit votěže, nechat bejt, vodpočnout, lehárko viď. Samej vopruz když ho furt ňákej člověk vole tahá, teď ho nenechá vydechnout ne. Porád doňho šťourá, kopejtka vomejvá, češe, prostě ježiš, nechte ho bejt ne. Dyť to je upe hrozný, rejt furt do koně. Lidi to taky nemaj rádi, když se do nich reje žejo. a furt ŤuŤu ňuňu kobylka vole, toje samej džendr, plodná klisna viď.
Gómáš na tém že? Taká kobyla móže hodit festovní kakáč. Nechej kobylu kobyló a vošolníme se v ňáké sajtně ve štatlu. Naglgáme se a zhulákáme jak ožungři. Tož to není eklovačka, že? Betálně festovní, takhle hantýrovat. To s ňákym cajzlem, to by byla mlata.
Jenže ty vole, češtinu vole, tu nemůžeš jen tak vojebat. To je totiž tak hustý, ta čeština. To máš jako kdyby se ta kobyla vysrala, tak ten kurevskej puch ze sebe už taky nesmeješ. Ty krávo a to je vono ne? Takhle je to s tou zasranou češtinou vole. Tu už ze sebe taky nedostaneš tyvole. A je ti dost k hovnu že jako se učíš anglicky nebo tak, na to mrdat. Zpíčená angličtina vole, němčina ještě zkurvenější. Ale do prdele, ta čeština.. To jen čuráci nechtěj mluvit česky, mrdky jedny.
Stay Conscious.
B
Žádné komentáře:
Okomentovat