Po Klid

Na co je nám dloubání se  v nose? Že uvidím ten sopel na podnose?

V krizi se má tvořit. Kdo popsal tuto ontologickou pravdu? Těžko říct, ale krize je v podstatě stejně drsný tvůrčí prostředí jako je nekrize. Jen na nás má jiný páky, což ale vůbec nevadí, protože nás stejně donutí jednat. 

• Krize přichází vytržením z klidu.
• Vytržení nemusí znamenat něco nečekaného.
• Klid nemusí zasahovat do všech sfér identity.

Vyrážet dech a ohromovat nestačí,

Vyrážet zuby a ochromovat postačí.

Stačí mi krize, je to vlastně vize, a přišla jsi..tak ryze.

Ontická tvá povaha s přesností holubího trusu,

Ty nechodíš nikdy s křížkem po funusu,

Ty totiž nechodíš, není slyšet tvůj krok,

Jen plížíš se rok co rok

nebo i dvakrát.

Jsi mou jistotou a pilířem zkušenosti,

jako namazaný chleba při ztrátě šikovnosti,

jsi tedy i strůjcem a krůjcem krajíce zkaženosti,

jsi velkolepá jako správný opak blaženosti,

a peřina taky nehřeje sama od sebe (prej).

A toho patosu už bylo dost.

Proč opěvovat ubohost?

Vždyť to zas bude dobrý, jako vždycky a všechno.

Jen musíme nejdřív namazat a pak teprve jet,

a zachránit sami sebe než zachráníme svět.

Stay Conscious

B